FILMOVÝ JAZYK

Stejně jako každé umění má i film svůj vlastní soubor vyjadřovacích prostředků, ale současně je i sdělovacím systémem podobně jako přirozený jazyk. Ten skládá věty ze slova (významové prvky) z omezeného počtu hlásek (nevýznamových figur). Ve filmu jsou významovými prvky jednotlivé záběry; mají tutéž funkci jako slovo ve větě. Skládají se z nevýznamových prvků, které jsou ve filmu dvojího charakteru.Jsou to jednak elementární prvky snímané skutečnosti, jednak elementární prvky záznamové suroviny. Jazyk v řeči řadí figury za sebou (lineárně) do slov, slova do vět, odstavců atd., ale také "vedle sebe" - každé slovo má svou intonaci, je doprovázeno gesty, mimikou apod. Film řadí nevýznamové prvky vedle sebe (do obrazů doprovázených zvukem.), ale také za sebou (záběry skládá do montážních. řad, souřadí apod.). Má rovněž vlastní způsob rozčleňování záběrů interpunkcí. Pomocí svých vyjadřovacích prostředků i film obrazy skutečnosti gramaticky opracovává a "syntakticky" je spojuje. Slovní zásoba jazyka je sice omezená, ale neustále se rozvíjí a proměňuje. Zásoba filmových obrazů je omezena jen formami existence skutečnosti; je tedy prakticky neomezená, protože i skutečnost se neustále vyvíjí a proměňuje. Film však není pouze systémem (jazykem), ale především jeho realizací (řečí). Jednotlivá filmová díla jsou proto promluvami, texty. Také film má svá ustálená "slovní" spojení, metafory, symboly. Z pozice filmové vědy (filmologie) se filmem jako jazykovým systémem zabývá filmová lingvistika, jako znakový systém jej zkoumá filmová sémiotika. Kompozicí filmových obrazů a způsobem zobrazení skutečnosti se zabývá filmová estetika, způsobem řazení těchto obrazů ve struktuře díla se za bývá filmová poetika.

VYJADŘOVACÍ PROSTŘEDKY

Každý umělecký druh má své vyjadřovací prostředky dané povahou toho kterého umění. Vyjadřovací prostředky jsou nezbytné k tomu, aby myšlenka dostala formu, jejíž pomocí může být sdělována a chápána. Některá umění nalézají své vyjadřovacÍ prostředky více v prostoru (sochařství, malířství, architektura), jiná více v čase (hudba) a syntetická umění (divadlo, film) současně v prostoru i v čase. Film používá řady vyjadřovacích prostředků jiných umění (slovo a dramatickou stavbu prózy, poezie a dramatu, herectví divadla, obrazovou kompozici sochařství, malířství a fotografie, hudbu apod.), ale přetváří je podle svých potřeb. Jeho osobitost spočívá v kombinování těchto vyjadřovacích prostředků v dynamický, obrazově zvukový odraz materiál ni a duševní skutečnosti světa. Zpočátku byl film jen kratičkou dokumentární zprávou (A. a L. Lumiérové). Brzy začal obecenstvo udivovat různými triky. (G. Mélies), ale skutečné hodnoty nabyl, až když přestal být technickou atrakci a stal se „literaturou“. Jeho délka se znásobila, a film tak byl schopen vyprávět při běhy. Dodnes zůstává dramaturgická stavba (dramaturgie) nejdůležitějším základem pro použiti ostatních vyjadřovacích prostředků. Vyplývá z toho, že film jako každé sděleni musí mít začátek, prostředek a konec. Na počátku příběhu stoji obvykle expozice, seznamující s jednajícími postavami. Po ni následuje rozvíjení konfliktů mezi nimi v řadě akci, vyvrcholení konfliktů a nakonec jejich rozřešeni a zakončeni příběhu. V rozvíjení děje se nejvýznamněji uplatňuje stupňování (gradace) a zadržováni (retardace); nejčastěji se tak děje odbočkami k dalším motivům a konfliktům (paralelismus) či ke zdrojům konfliktů a motivů (retrospektiva). Na tom a na potřebě skládat film z oddělených záběrů akci či jejich části vyrostlo v letech 1915-28 umění jednoho ze základních filmových vyjadřovacích prostředků - uměni montáže. Současně s rozvojem montáže se vyvíjelo i herectví, osvětlení a další prostředky vytváření předkamerové skutečnosti. Především se však rozvíjelo umění černobílé fotografie a obrazové kompozice, dané hlavně rakursy a velikostmi záběru, pohyby kamery, druhem použité suroviny a objektivu. Tento druh vyjadřovacích prostředků byl dále propracován poté, co barva přestala být ve filmu atrakcí a stala se - podobně jako zvuk - jednou ze základních složek výstavby filmového díla.